Ve společnosti obvykle existuje ostrá dělicí čára mezi úspěchem a neúspěchem.
Neúspěch v testu znamená, že nejste dost dobří, zatímco získání povýšení znamená, že jste dost dobří. Podobných příkladů je mnoho, ale existuje také vnímání, ve kterém žádná taková dělicí čára neexistuje.
Vědec neustále provádí experimenty, aby potvrdil nebo odmítl hypotézu. Vždy existuje možnost úspěchu nebo neúspěchu experimentu. V případě, že uspěje, pokračuje k dalšímu experimentu s ohledem na hypotézu, kterou dříve potvrdil.
Pokud ale neuspěje, neznamená to, že selhal jako vědec, ale že hypotéza, kterou testuje, je špatná. Má tedy možnost pokračovat v dalším experimentu nové hypotézy.
Tento proces je charakterizován nepřetržitým tokem úspěchu a neúspěchu, s cílem konečného úspěchu. Pro vědce nejsou tato (nevyhnutelná) selhání ničím jiným než přesměrováním, jak problém řešit. Jak řekl velký vynálezce Thomas Edison:
